Dnes jsem došla na kopec, předpovědi ukazovaly JV 1m/s.
Realita: katabaťák.
Počkala jsem na bezvětří a povedlo se mi dostat do vzduchu.

Poznámky:

* Za bezvětří je potřeba důsledně pracovat s áčky, jinak budu mít místo křídla draka
* Přistávat včas! Bez ohledu na jakékoli okolnosti.

 Tak řidičky jsou otestované, ale délku budu muset doměřit ještě od vrchlíku směrem dolů, přijde mi, že pravá je stále volná. Poprvé jsem na cvičné louce svahovala. Jen trošku a pak jsem nevěděla, co s výškou, protože mým cílem bylo přistát.
Jojo, strašně nutně potřebuju takovéhle rukavice:

 Poznámky:

* Ve vzduchu nebýt pasažér, ale pilot! Jelikož to pořád letí rychlostí 38 km/h a zpomalit moc nejde, musím neustále myslet o jeden krok dopředu. Zatím zvládám myslet pouze na nejbližší cíl.
* Létat se dá nejen proti větru, z nějakého důvodu (strach z klapance?) jsem začala létat pouze na komoru.
* Při svahování se důsledně vracet zpátky. Nedotáčím osmičky -> postupuji čím dál tím dále od hrany.
* Po přistání stojím s rukama pod zadkem a křídlo mě tahá, místo toho, aby podlehlo přebrždění. Příště můžu zkusit namotat řidičky, ale před tím musím POVOLIT řízení, šňůry v tahu namotat nejde a kluzák je navíc v zóně největšího odporu = bude mě chtít vláčet po svahu => zraněna budu možná, ale zesměšněna určitě!

Opravila jsem si pravou řidičku.

Jako hlavní uzel se používá dračí smyčka.

Začínám se cítit ve vzduchu jako doma.

Ne že bych byla tak dobrá, ale zažila jsem takový ten pocit kdy je den naprd, žádná energie a chuť do života. Jakmile jsem se odlepila od země, objevil se pocit, jako když se člověk vrátí domů a najednou je všecko v pořádku :-)

Video - předklon

Video - pěkné přistání

Poznámky:

* I když si myslím, že startuju v hlubokém předklonu na čejku, kamera ukazuje, že jsem narovnaná

* Sbalit padák pečlivě se vyplatí, balení dvakrát už nechci zažít

Další Drslavické dobrodružství.
Dnes nefoukalo, tak spíš maraton.

Poznámky:

* pokud se rozhodnu zrušit start pro nedostatek sil při běhu, nejprve brzdím rukama a až následně přestanu běžet (vrchlík pak nespadne na náběžku)
* na berana brát řidičky klasicky do dlaně, jinak nechytím předstřel
* při běhu se hodně snížit, zmenší se pravděpodobnost předčasného vzletu a následného hopsání po svahu :-)
* soustředit se na elegantní plynulé přistání - před dosednutím nekličkovat

Cvičný letecký den v Drslavicích.

Poznámky:

* doměřit délku řidiček - totok je jako co??
* před přistáním brzo začít brzdit a postupně snižovat rychlost, vrchlík se po přistání nebude tolik předbíhat
* při sedání do sedačky nedělat krávoviny
* po přistání vždy ihned sbalit vybavení, potom teprve řešit jiné věci

Natočení volných konců:

* Beran - ven (před připojením do sedačky, úchop jako tužka)

* Křížák - vrchní vnějškem, vnitřní vnitřkem

 

Kluzák opraven. Po třech měsících a dvou opravách jsem byla už celkem namíchnutá. Ještě si mi dovolili říct do telefonu, ať si pak zkontroluju, jestli jsou šňůry správně.
Po příjezdu do servisu se mě snažili uplácet tričkem zdarma.

Zabralo to, jsem tak úplatná!!! 😂

Nedalo mi to a vzala jsem ho do Drslavic (cvičná louka, JV vítr).

Dvakrát jsem se sklouzla, než padla tma a vlhko. První přistání, jak jinak, na tygra.

Poznámky:

1. Musím se vždycky soustředit na správnou techniku. Nestačí vyběhnout, zkontrolovat a letět.

2. Check délky řidiček dopadl hůř, než jsem čekala. Za běhu s křídlem nad hlavou mám vypozorováno, že cca 10 cm stáhnutí nemá žádný efekt. Ještě to mám v plánu dále zkoumat (spousta tygrů na obzoru).

3. Než půjdu na velký kopec, chci trénovat vzlet a přistání, co to půjde. Nejsem připravená.

4. Po sletu vždycky zabalit. V půlce kopce jsem se už proklínala nad maliňáčím, že se mi potrhá a že tady už ho nemám šanci sbalit.